pondělí 22. dubna 2019

Jak jsem barvila vajíčka

K Velikonocům nemám odmala vřelý vztah. Spíš prostě "jsou". Letos se na netu objevilo několik článků s návody na barvení vajíček. Rozhodla jsem se, že je vyzkouším. Ze všech variant jsem si vybrala čaj pro hnědou barvu - měla jsem jen šest bílých vajec, mrkev pro žlutou  a červené zelí pro modrou. S tím, že pokud se mi bude dařit, mám ještě červenou řepu na červenou barvu a trávu na zelenou.
Vajíčka v čaji (5 mint var a nechala jsem je do dnešniho rána) - nebyla původně bílá, barva chytla, ale při manipulaci se stírala

Mrkev jsem rozvařila, do ní dala vajíčka - tentokrát bílá - a 5 min vařila. Vajíčka zářila žlutou barvou a já nevím, proč jsem si v tuto chvíli vzpomněla, že v návodu je přidat ocet pro stabilizaci barvy. Tak jsem tam tak malou lžičku nalila a ejhle, mám zase bílá vajíčka. V tom kastrolku jsou po dvanácti hodinách "barveni".
Červené zelí jsem nakrájela na drobno a asi deset minut povařila. Potom jsem do něj dala jedno vajíčko bílé a druhé béžové. Povařila 5 min a nechala do dnešního rána. Ocet na stabilizaci jsem nedala. Dopadlo to docela dobře, a ani se ta barva nestírala
 Další pokusy jsem nedělala.

Pěkné jaro všem

úterý 9. dubna 2019

Jak jsem vyrobila své první "kostlivce"

Viděla jsem na začátku roku na netu, jak si některé švadlenky dávají předsevzetí zpracovat v novém roce kostlivce ze skříně. Říkala jsem si " to je fajn, že JÁ žádné nemám". Snažím se všechno došít a došít to včas. No a už se mi podařilo něco nedošít v termínu a kostlivci jsou na světě.

První letěl do kouta, když jsem potřetí párala jeden šev a zase mi neseděl (a to myslím, že jsem dost trpělivá). Druhý ja došitý top a třetí je už prošitý. Měly to být polštářky na charitu spojenou s PPM. Jenže jak jsem chtěla, aby to byly malé jemné dílky, tak mi nedošlo, že tam budou silné švy. A když jsem to zjistila - při prošívání - tak bylo pozdě. Prostě polštáře by byly krajně nepohodlné.  
Ale dlouho ve skříni nebudou, udělám z nich malé ubrusy.  A musim nastudovat, jak s těmi vysokými švy. 🤔

pondělí 8. dubna 2019

Moje nové ponožky

....připadlo mi to divné, šít si ponožky, ale příklady táhnou. Koupila jsem si střih a po dvou měsících si je konečně zkusila ušít. Použila jsem zbytek úpletu z trika. A neušila jsem nahoře lem - jen jsem je zahnula a prošila. Celkem práce asi na 15 min i s vystřižením střihu z pečicího papíru


Na fotce to vypadá, ze je každá z jiné látky, ale to je jen větším vzorem a podle toho, jaké jsem měla zbytky.

neděle 7. dubna 2019

Ještě nekončí

a už máme plno zážitků. Vyrazila jsem na víkend s kamarádkami. Ubytování máme v Čenovicích. Včera jsme si prohlédly Kutnou Horu, kde jsou nejen kulturní památky, ale i příjemná místa na procházky, posezení u kávy nebo velikonoční trhy . Ráno jsme žasly, jak se v ve vedlejší vesnici sešlo asi sto lidí na velikonočním tvořeni . No a večer jsme se tvoření věnovaly my. Potom jsme se ještě chechtaly u hry KRYCÍ JMÉNA.




 


 

Věnečky z klacíků, které jsme vyráběly vecer
Tento velký věnec jsem dělala doma.

Krycí jména

A tento strom kvetl a voněl v jedné zahrádce, kolem které jsme procházely
Žádná z nás ho neznala.

pátek 22. března 2019

Děvčata, jedeme na výlet

Hlásil ráno manžel. A každý jsme si k základnímu cíli přidali nějaký "podružný"cíl. Takže jsme nejprve jeli do velkoobchodu s floristickým zbožím a naopak cestou zpět jsme se stavili koupit dceři "šatičky" (jak já bych někdy chtěla být mladičká, štíhlounká) , kalhoty do školy a manželovi košile a kalhoty.
No a co bylo tím hlavním cílem našeho výletu?
Rozhledna Doubravka .
Dojeli jsme do Kyjí, zaparkovali u kostela sv. Bartoloměje a dál se vydali pěšky.

K rozhledně jsme šli asi 15 min lesní pohodlnou cestou. A takto vypadá.



Informační "stojany"
Výhled tedy nic moc, na druhé straně komíny spalovny jsem ani nefotila. Ale procházka byla pěkná a  rozhledna rozhodně zajímavá. Pokud někdy v Praze nebudete mít co dělat, doporučuji. Nahoru je to jen 100 schodů. Ale pozor, schodiště visí ve vzduchu. Nejlépe je vidět na první fotografii.