čtvrtek 14. září 2017

Taška na klubíčka

Jehlice a jiné potřeby pro kamarádku k narozeninám. Těch klubíček mělo být víc, ale v obchodě měli poslední dvě a na netu jen nějaké barvy a taky po jednom-dvou klubíčkách. Kamarádka tuto prízi používá na krosienky. A cestovní háčky na kroužku...těm jsem prostě neodolala. Ta barevná látka je hrubší, k riflovině mi pěkně sedla, ale ty obloučky se šily blbě (blbě asi není moc spisovné slovo, ale jiné mi sem nepasuje)


úterý 5. září 2017

Prostírání

pro synovu rodinu. Nebyla jsem si jistá, jaká barva by se jim nejvíc líbila, tak budou mít na výběr. Zkoušela jsem různé prošívání.

neděle 27. srpna 2017

Dovolená 2017


... dovolená snů
Vlastně jsem přemýšlela, že pro každého z nás je dovolená snů jiná. A ještě se během našeho života naše představy o dovolené snů mění. A ani to nemusí být "o místě"

Když je nám
patnáct...je to dovolená bez rodičovského dohledu, s kamarády někde pod širákem
dvacet...s NÍM,
dvacet pět...třeba otěhotním (no, to by teď bylo asi v jiné věkové kategorii)
třicet...hlavně aby děti nedostaly průjem, horečku
třicet pět...abychom na to měli, ev. snad zase neotěhotním
čtyřicet pět...konečně bez dětí
padesát... konečně neotěhotním, tak hlavně aby si mamka nezlomila nohu nebo tchán nedostal infarkt (a my se nemuseli vracet domů)
Asi by si každý z nás dosadil něco jiného, jaký má sen, čeho se bojí.

Měli jsme několik krásných dovolených, tato patřila mezi povedené - I přes úraz dcery. Užili jsme si městskou turistiku, hory, "poušť"  (to bychom ani nemuseli, ale tam to prostě jinak nejde), jen moře tam nebylo.

Tak jen pár postřehu:
  • Jeli jsme sem proto, že v Salt Lake City od začátku června trénuje dcera a její kamarádka rychlobruslení na krátké dráze. Tudíž volba jasná. Termín taky, jen jsme využili toho, že v červenci jsou dva dny volna- dovolená se hodí na jindy. V jiném případě bychom si tento termín nevybrali, protože vedra jsou opravdu velká.
  • Najeli jsme asi 3500 mílí (cena benzínu 2,35 USD za galon, jen ten bumbrlíček dost spotřeboval)
  • Kvůli holkám jsme se vraceli několikrát do SLC (chtěli jsme je vzít na kratší výlety a měly volno jen v sobotu odpoledne a v neděli). Jak bychom jeli spíš okruh.
  • Asi bychom si připlatili za letenku, teď byly sice vcelku laciné, ale 9 hod v Londýně při zpáteční cestě bylo na nic
  • Většinu hotelů jsme objednávali na místě elektronicky, tak 2 dny předem. Chtělo by to mít ty kolem parků už z domova, některé lacinější byly vyprodané ( navíc v USA mají 4.7. velký svátek, takže všude byli nejen turisté, ale I hodně domácích)
  • Fotek máme tisíce, ale vybrat tu nej- je těžké. A stejně žádná z nich (nebo málokterá ) nezachytí tu atmosféru. Dovolená se prostě musí prožít

neděle 20. srpna 2017

Olomoucké tvarůžky z Loštic

jsou prý výborné. Já jsem si na jejich "úžasnou" vůni nezvykla a rodinu s nimi posílám na terasu. Přesto jsem jim je z výletu na Moravu dovezla. Přímo z podnikové prodejny. Byla jsem tam s maminkou a jejími dvěma kamarádkami. Navštívili jsme muzeum výroby tvarůžků - pokud pojedete kolem, moc se nám tam líbilo. Pro maminku to byl o to větší zážitek, že tam jako holka pracovala...a tvarůžky vyráběla.
Podniková prodejna (Muzeum je hned vedle, nevím, proč jsem ho nevyfotila).


 


No a i v Lošticích mají sochy Sv. Jana Nepomuckého. Našly jsme dvě. Jedna je na náměstí, druhá na příjezdu do města
 
 
 

pondělí 31. července 2017

Deky jako opožděný svatební dárek

Pro neteř a jejího manžela. Polštářky už mám ušité delší dobu. A překládání na těch blocích jsem dodělala až po vyfocení.

čtvrtek 27. července 2017

Umění na naší zahradě

V zimě jsem pokáceli modřín. Několik roků jsme odolávali tlaku okolí s tím, že když už to musí  být, tak aby z toho stromu byl další užitek. Manžel měl představu, že z té nejsilnější části nám šikovný synovec "vysochá" sochu. A tak ve středu Tomík přijel s motorovou pilou (a taky s jiným nářadím, ale začínal fakt s motorovkou) a včera večer, když jsme přijeli domu, na nás čekala taková krasavice.
Ještě ji musíme něčím natřít, aby nezešedla, a postavil na podstavec, aby v trávě neuhnívala. Jo, a taky pojmenovat holku, když to bude skoro člen rodiny.

čtvrtek 13. července 2017

Patchwork v USA

jsem měla v plánu alespoň trochu prozkoumat. Aniž bych se snažila, objevila jsem bloky s obrázky v Návštěvnických centrech národních parků. 
Když jsme přijeli zpět do civilizace, naplánovala jsem si návštěvu dvou obchodů. Chtěla jsem si koupit knihu od Bonnie H., kterou zmiňuje na svém blogu Věrka (verpa), kousek nějakého hadříku a popřípadě nějaké pomůcky. 
A jak to dopadlo?
1. knihkupectví  žádné knihy s patchworkem nemělo
2. Prodávalo jen náboženskou literaturu a kuchařky
3., které jsme pracně našli, mělo mezi tisíci knihami (opravdu MEGA obchod), asi 20 titulů (ale jen po 1-2 výtiscích) věnovaných patchworku. Ani jedna kniha od B.H.  Nakonec jsem si vybrala tuto
A co to  ostatní? 
Našla jsem na netu několik obchodů v okolí. 1. Jsme našli hned. Byl velký. Měli v něm moře časopisů typu Švadlenka, vystavených asi 15 -20 hotových quiltů, látky rozdělené podle barev, pokud jsem se dobře dívala tak všechny za stejnou cenu 9,50$ za yard, (jak je zde "dobrým" zvykem bez daně, kterou připočítají u pokladny), nějaké základní pomůcky. K manželově radosti jsem si nakonec koupila jen palcové trojúhelníky a zapínání na peněženku. Látku jsem si nekoupila ani jednu.
2. obchod, který jsme našli blízko hotelu, vypadal tak divně, že jsme ani nezkoušeli zavolat na číslo, které bylo na zamčených dveřích, kdyby nááhodou někdo chtěl jít dál. Další obchod jsme nehledali, ani po 3 týdnech jsme si na zdejší značení ulic (např 5400S 1200W) moc nezvykli, jen víme, že to je daleko od centra  (tak 20 min autem). A což teprve taková ulice 10500S 1200W? Tam jsme hned 1. noc hledali hotel. Bez navigace, podle mapy. To jsou zážitky.
Když jsme koukali po dárcích pro rodinu, zaujal mě tento americký vynález. Škoda, že nemám v okolí žádného shopholika, hned bych měla dárek
Místo patch. obchodu jsem dnes byla asi půl hodiny v jednom z mála katolických kostelů. Dokonce mi k prohlídce pan varhaník zahrál.


Obdivovala jsem parkové úpravy v centru Salt Lake City. Jsou nádherné, pestré, udržované. Nikde žádné odkvetlé "květy" - myslela jsem si, že si utrhnu nějaké semeníky mých oblíbených orlíčků, ale nenašla jsem ani jeden.



A takto to vypadá, když na záhonu skončí kapénková závlaha