úterý 7. listopadu 2017

Podušičkové rozjímání

Když jsme byli loni s dcerou a její kamarádkou  na Floridě, holky se divily, že chci navštívit nějaký hřbitov.Když jsem jim vysvětlila svůj názor, že to, jak se společnost stará o hroby svých blízkých něco vypovídá o společnosti, a když jsme si jeden hřbitov prošli, myslím, že pochopily, o co mi šlo.

Ty evropské hřbitovy jsou si dost podobné, ať české, polské nebo ma'darské. Ale i mezi nimi se najdou takové, kde si člověk řekne:"tady bych mohla jednou ležet".  Jeden takový je ve Žďáru nad Sázavou. Pravda, byli jsme tam v čase dušiček.
 
Obřadní síň a rozptylová louka
 


 Budapešť - centrum, asi 10 min od Keleti Palyaudvar
 

 


  
 USA, Florida, Titusville
 

 
USA, Utah, Ecsalante ( ale ten toho ducha neměl)


Maďarsko, Tokaj
 

 
 Maďarsko, Nagycenk
 

 Vietnam, Hue, jen tak u cesty
 Vietnam, Hue, Pagoda Tu Hieu,
 
 Vietnam, cestou do delty Mekongu (hroby v poli, na zahradě)
 
 Vietnam, ostrov Pho Quoc myslím, že takto někteří "nebydleli" ani zaživa)
  
 Helsinky

  

 Chile, okolí Puerto Varas

 
Argentina, Buenos Aires (jestli jsem nepomíchala fotky, tak na té druhé je hrobka Evity Peron)
 
 Sýrie, Palmýra ( myslím, že to je 2x historická fotka - vzhledem k válce už asi tato pohřebiště nestojí). Na druhém obrázku je vnitřek věžovité stavby, kam se ukládaly rakve s nebožtíky.
 

1 komentář:

  1. Páni, Jituš, tys viděla kus světa... :-)
    A stejně se mi nejvíc líbí ty naše hřbitovy, české... a ten ve Žďáru nad Sázavou je opravdu moc hezký, krásně udržovaný, moc pěkně se o něj starají.

    OdpovědětVymazat