Po raz pierwszy turistą w Krakowie

Ponad trzy lata zamieszkaliśmy w Krakowie, ale dopiero teraz – podczas ostatniej wizity – nie mieliśmy żadnych obowiąków. Tylko spacerki, zwiedzanie zabytków, ulubionych miejsc, spotkanie się z przyjaciólmi.

  

V pátek jsme si vyřídíli nezbytné záležitosti (nákup  žurku, švestek v čokoládě, místní kosmetiky, návštěvu  oblíbené tržnice, oběd v místní "jídelně", návštěvu galerie Bronislava Chromého (našeho oblébeného sochaře a malíře) - která byla bohužel zavřená.

V sobotu jsme se před snídaní prošli po další tržnici, podél řeky a koupili výborné čerstvé pečivo v malé pekárně na tržnici,a potom během dne prochodili centrum města a koukali, co se za těch skoro 10 roků změnilo. No, v centru přibylo lidí - hlavně turistů, restaurací, naše oblíbené knihkupectví - Empik- bylo vystěhováno a nahradilo ho nějaké oblečení, v "Bunkru" - kavárně u jedné z galerií- se kouří (ačkoliv tam se kouřilo možná vždycky, jen my jsme to už teď nečekali) , v Pijalni czekolady předělali interiér - podle nás ke škodě atmosféry. Dřív byly u různých stolů různá křesíkla a židle. Ovšem kvalita "pitné čokolády" se naštěstí nezhoršila.

V kostele Nejsvětější Panny Marie nás zaujala tato kompozice obrazů.

 V Aparthotelu, kde má každý pokoj výhled na Wawel, nás čekalo toto překvapení - prý jsme si vybrali pokoj, kde se spí na rozkládacím sofa. Ovšem výhled na Wawel byl opravdu skvostný a na každém pokoji - I na chodbě . I když jenom na fotografiích

  

 No a už Wawel

  

 S výhledem na řeku

 

 Fotografie krásných dveří sbírá kamarád. Když jsme od nich odcházeli, tak se tam vrhly nějaké turistky a fotily se u nich. Asi když nás viděly, tak si myslely, že to je nějaká vzácnost

 

 Veřejná knihovna

 Kostel Petra a Pavla

 

 

 V tomto kostelíčku jsme byli poprve

  

 

 Upravené zahrádky u restaurací 

 

 Rynek

  

 

 

 Vliv turismu na Malém Náměstí

Večer šel manžel na setkání s bývalými kolegy a já jsem studovala zakoupené časopisy. V neděli jsme brzy ráno odjížděli.