Moje srdeční sbírka

Marta Slunečnice na svém blogu zveřejnila Výzvu na téma "Moje sbírka" . Vybrala jsem  si část sbírky Andělů. Ty, které mám pořád na očích. Pár jich mám totiž ryze vánočních.
A vybrala jsem je i proto, ze jsou opravdu moji. Dostala jsem je jako dárek nebo si je koupila sama. Protože, jak říká kamarádka, Andělů není nikdy dost.
Tyto přírodní jsem si kupovala sama.

 

Tohoto skleněného se srdíčkem dávám na vánoční  svícen

Taky dárek, ale už nevim od koho.

Tento keramický vlastně není můj, dostala ho dcera od polské učitelky na rozloučenou, když jsme se vraceli skoro po 4 letech do Čech.

Tento dřevěný kudrnatý je dárek od kamarádky a už několik roků sedí na květináči

Dalšího dřevěného jsem dostala od nejmladší dcery jako dárek z výletu.

Tady tento skleněný -vitrážový má pohnutou historii. Koupila jsem ho pro "kamarádku", když jsme se po delší době (tak 10 let, kdy jsme obě měly malé děti,  bydlely v jiných krajích a dokonce v jiných zemích) měly potkat na kávičce.  Jenže pak se ukázalo, že mi chce vlastně prodat investiční diamanty, jejichž kvalitu a výhodnost investice mi líčila celou hodinu. Tak jsem uronila slzičku za kamarádství a anděl mi zůstal doma

Tento jediný je malovaný. Autorka Kinga Chromy. Máme od ní několik obrázků, Krokusy v Tatrách, Zlatou louku, Dmuchavce (což je polský název pro odkvetlou pampelišku, ještě než ji rozfouká vítr). Její otec Bronisław Chromy byl světoznámý sochař, pracoval s kovem a kamenem, vytvořil Krakovského draka - toho, co chrlí oheň pod Wawelem. Kdo jste tam byli, tak určitě víte.

Posledního anděla jsme dostali jako vánoční dárek od soutchýně. Dohlíží na nás u jídelního stolu.

Pár andělů mám ve fotogalerii.

PS. Viděli jste český film Andělé všedního dne (2014)? Patří dle mého skromného názoru k těm, které můžete vidět několikrát. Skromného proto, že nejsem odborník, filmy dělím na LÍBÍ-NELÍBÍ.  A tento se mi líbí.