Tak kde začít...

...asi od začátku. Konec loňského roku byl hektický. Předávala jsem práci třem kolegyním: jedna dělala koncem listopadu atestaci, druhá se vracela 2.1.2022 po mateřské. V jejím případě to bylo spíš korespodenčně, jen 3 hodiny na místě. Ještě že jsou ty mlaďuchy tak šikovné. Okolo měl co chvíli někdo covida, odstěhovala se nám nejmladší dcera.  

Od nového roku jsem v důchodu a jak se říká : "nic nestíhám".  Hned po novém roce jsme na horách s manželem, synem a jejich dvěma dětmi chytli covida.  Potom vnouček dostal neštovice. Mezi tím jsem si užívala lázní v Maďarsku. No a od konce února to stojí za velké kulové... musím přiznat, že mě situace kolem Ukrajiny dost ničí. To asi všechny z nás 😪

Ale přesto jsem se dostala k šití, háčkování, patchworku. Ušila jsem dceři vánoční prostírání.

Trička pro vnučky 

Šaty pro vnučky

 

Bačkůrky pro Oli, stejně je skopává.  Letní klobouček  čeká na vyzkoušení a došití.

 

Spací pytel 

Po dvou letech došitá deka podle  Bonnie H. Na zadní stranu chtěla dcera opět minky.

Tulipánové prostírky a ubrus. Dlouho jsem na fotky narážela na pinterestu, až jsem si ten vzor na šití přes papír nakreslila sama.

 

Na vánoce jsem šila kamarádkám pouzdra na brýle

Moje nová souprava do kabelky (ještě i obal na respirátory)

Tašky původně na jídlo - v jedné mám věci na háčkování, ta prostřední je ušitá z odstřižků z hvězdové deky.

Dvě nová trička  - moje. Konečně dochází na látky (většinou zbytky), které když vidím udělám: "jé, to by bylo triko, halenka...

Podkafíčka : těch bylo hromadu, zbytek mají dcery

Něco málo pro panenku

 

A teď přemýšlím, kolik věcí jsem zapomněla vyfotit. Třeba prostírání pro kamarádku k vánocům.

Povídání s naší vnučkou

- tou starší, 3,5 roku - je zajímavé. Ona na nás "šlonsky " , my na ni česky. Jen jednou jsem se musela o prázdninách (byli u nás s bráškou, 6ti letým, sami - bez rodičů) zeptat, co to ta Klárka říká. Koho by napadlo, že když říká "babičko, šůšim", (nevím, jestli se to tak dá napsat, ale rozhodně to tak znělo) že  má žízeň. Takže když došlo na to, že nechce majtky, věděla jsem, že bude běhat s holou dupou. Má s nimi nějaký problém. Domluvily jsme se s maminkou, že jí zkusím ušít kalhotky s nohavičkou. Tady jsou.

Povídání, návod a střih jsem  našla už kdysi u "budilka.cz". Teď jsem si ho našla znovu a použila. Látka se slony by měla být bavlna s elastanem, látka s kočkami bavlněný úplet. U kalhotek se slony jsem udělala tunýlek s gumou, u kočkových jsem použila pružnou kraječku. Jen jak tady to dítě nemám, tak jsem zvědavá, jak jsem trefila přes měření a vážení velikost. Uvidíme.

Krásný podzim všem. 

Narodila se nám vnučka

Dokonce jsem jí mohla něco ušít, což jsem udělala s radostí. Deka cca 95x140 cm. Ze zadní strany jsem dala minky. Do zavinovačky jsem ušila peřinku z peří - podařilo se mi v létě krásně vyprat a usušit jeden starší polštář. Na bryndáčky jsem použila ústřižky froté, které mi ještě zbyly, když jsem šila na starší děti. Ještě jsem šila hnízdo, ale nějak jsem ho zapomněla vyfotit :-(, 

 

Prostírání

pro mamku - vlastně pro její kamarádku jako dárek. Mamka šila kytičky, já jsem je sešila k sobě do topu 65x85 a potom jsem vyřezala čtyři prostírky cca 30 x 40 cm. Na těch kytičkách je vlastně přehled toho, co mám ve skříni.

 

Někde na doslech se rozjíždí nějaká TECHNO PÁRTY. To bude noc - ne-li víkend. Ale západ slunce při tomto proměnlivém počasí nádherný. Škoda, že ty barvy ani ten foťák ( mobilový) nezachytí.

 

Na zahradě

se letos objevilo mnohem víc hmyzu než loni -  dokonce dlouhozobka přilétá. Zahlédla jsem i otakárka, ale ten se nezastavil. Na komuli bylo zároveň asi 12 motýlů.

Vedle pole, kde na jaře kvetla řepka a později bylo plné vlčích máků, rozkvetly nádherné bodláky 

A ibišky na zahradě už taky kvetou

A na konec - pondělní západ slunce s kapkami deště

Podsedák na lavici

 Manžel dostal od synovce krásnou dřevěnou lavici na terasu. Pustila jsem se do šití podsedáku. Vzala jsem všechny nashromážděné staré rifle a stříhala čtverečky 14 x14 cm. Z jiné potom 10x10 cm. Ušila jsem bochánky, sešivala je do řad, vycpala část drceným molitanem, do časti jsem nadrobno stříhala odstřižky vatelínu z různých výrobků. 

Pravda je, že riflovina je dost tuhá a těžká, tak se s tím ke konci dost blbě pracovalo a začištění není dokonalé, ale sedí se na tom dobře.  A je škoda, že ta lavice neni moc vidět. Ale když na sezení je hrozně tvrdá 

A kvetou denivky.. .