Deky jako opožděný svatební dárek

Pro neteř a jejího manžela. Polštářky už mám ušité delší dobu. A překládání na těch blocích jsem dodělala až po vyfocení.

 

Umění na naší zahradě

V zimě jsem pokáceli modřín. Několik roků jsme odolávali tlaku okolí s tím, že když už to musí  být, tak aby z toho stromu byl další užitek. Manžel měl představu, že z té nejsilnější části nám šikovný synovec "vysochá" sochu. A tak ve středu Tomík přijel s motorovou pilou (a taky s jiným nářadím, ale začínal fakt s motorovkou) a včera večer, když jsme přijeli domu, na nás čekala taková krasavice.

Ještě ji musíme něčím natřít, aby nezešedla, a postavil na podstavec, aby v trávě neuhnívala. Jo, a taky pojmenovat holku, když to bude skoro člen rodiny.

Patchwork v USA

jsem měla v plánu alespoň trochu prozkoumat. Aniž bych se snažila, objevila jsem bloky s obrázky v Návštěvnických centrech národních parků. 

Když jsme přijeli zpět do civilizace, naplánovala jsem si návštěvu dvou obchodů. Chtěla jsem si koupit knihu od Bonnie H., kterou zmiňuje na svém blogu Věrka (verpa), kousek nějakého hadříku a popřípadě nějaké pomůcky. 

A jak to dopadlo?

1. knihkupectví  žádné knihy s patchworkem nemělo

2. Prodávalo jen náboženskou literaturu a kuchařky

3., které jsme pracně našli, mělo mezi tisíci knihami (opravdu MEGA obchod), asi 20 titulů (ale jen po 1-2 výtiscích) věnovaných patchworku. Ani jedna kniha od B.H.  Nakonec jsem si vybrala tuto

A co to  ostatní? 

Našla jsem na netu několik obchodů v okolí. 1. Jsme našli hned. Byl velký. Měli v něm moře časopisů typu Švadlenka, vystavených asi 15 -20 hotových quiltů, látky rozdělené podle barev, pokud jsem se dobře dívala tak všechny za stejnou cenu 9,50$ za yard, (jak je zde "dobrým" zvykem bez daně, kterou připočítají u pokladny), nějaké základní pomůcky. K manželově radosti jsem si nakonec koupila jen palcové trojúhelníky a zapínání na peněženku. Látku jsem si nekoupila ani jednu.

2. obchod, který jsme našli blízko hotelu, vypadal tak divně, že jsme ani nezkoušeli zavolat na číslo, které bylo na zamčených dveřích, kdyby nááhodou někdo chtěl jít dál. Další obchod jsme nehledali, ani po 3 týdnech jsme si na zdejší značení ulic (např 5400S 1200W) moc nezvykli, jen víme, že to je daleko od centra  (tak 20 min autem). A což teprve taková ulice 10500S 1200W? Tam jsme hned 1. noc hledali hotel. Bez navigace, podle mapy. To jsou zážitky.

Když jsme koukali po dárcích pro rodinu, zaujal mě tento americký vynález. Škoda, že nemám v okolí žádného shopholika, hned bych měla dárek

Místo patch. obchodu jsem dnes byla asi půl hodiny v jednom z mála katolických kostelů. Dokonce mi k prohlídce pan varhaník zahrál.

Obdivovala jsem parkové úpravy v centru Salt Lake City. Jsou nádherné, pestré, udržované. Nikde žádné odkvetlé "květy" - myslela jsem si, že si utrhnu nějaké semeníky mých oblíbených orlíčků, ale nenašla jsem ani jeden.

A takto to vypadá, když na záhonu skončí kapénková závlaha

Na cestách

nás může  překvapit leccos.  Mě na příklad v Yellowstonu  tato informační tabulka. Ne že bych nevěděla, že tam medvědi žijí, ale na setkání jinak než z auta jsem fakt připravena nebyla

Anděl místo křížku na věži kostela (musím zjistit, která je to církev, asi Církev Ježíše Krista Svatých Posledních Dnů)

Patchworkové bloky s návodem na ušití v návštěvnickém centru národních parků Yellowstone a Teton

Patchwork s aplikacemi zvířat, která v parku žijí

 

Skály zato nepřekvapí ani v Antelope koňonu

ani v Bryce kaňonu 

ani v Grand kaňonu

ani v Zion parku. Jen jich tam je strašně moc.