A dnes ráno
pátek 31. července 2020
Mraky
fotíme asi všichni rádi. Během července jsem jich vyfotila "mraky". Když je tak prohlížím, tak tam nemám ani jeden bouřkový...
A dnes ráno
A dnes ráno
středa 29. července 2020
Na Senovážném náměstí
v Praze stojí fontána, kolem které jsem mockrát jela tramvají. Vybrala jsem si ji pro fotovýzvu. Jaké bylo moje zklamání, když jsem k ní dnes přišla a zjistila jsem, že je "v rekonstrukci" - tudíž bez vody. Na jejím boku je cedulka se jménem autorky. O fontáně (a jiných v Praze) se dají dokonce dohledat informace na internetu.
Vedle kašny je malá fontánka - pítko. A jak jsem zjistila, tak nejen pro lidi
Téma 21 : Fontány, vodotrysky
Vedle kašny je malá fontánka - pítko. A jak jsem zjistila, tak nejen pro lidi
úterý 28. července 2020
Samosběr
borůvek se kvůli horku nekonal, ale dcera jich 4 kg koupila. Upekla koláč, něco sníme, zbytek jde na mrazák. A barvičku mají krásnou
Téma 16: Modrá
Téma 16: Modrá
pondělí 27. července 2020
Naše Beruška
mi postála (hrozný výraz, ale jiný mě nenapadá) jako model pro foto. Chvíli jsem váhala, že bych splnila i téma modrá, ale nebudu si to usnadňovat.
neděle 26. července 2020
Napětí a dynamika
Napětí mám spojené s otázkou"kdo vyhraje"
Dynamiku s rychlostí, sílou
Fotografie je ze včerejšího Českého poháru
ve Veltrusích.
Téma 13: Napětí, dynamika
Dynamiku s rychlostí, sílou
Fotografie je ze včerejšího Českého poháru
ve Veltrusích.
Téma 13: Napětí, dynamika
sobota 25. července 2020
Testování
Nových kol - výlet podél Vltavy mi dal možnost vyfotit zrcadlení. Zkoušela jsem na různých místech, na kapotě, v okně, hezky vypadá odraz ve slunečních brýlích. Ale nejhezčí jsou odrazy stejně na vodě.
Téma 30: Zrcadlový odraz
Téma 30: Zrcadlový odraz
pátek 24. července 2020
čtvrtek 23. července 2020
Včerejší dovolená
Vyfotit ve velkém městě krajinu je skoro nemožné. Využila jsem včerejší návštěvu Českého středohoří k získání snímků pro některá témata fotovýzvy.
Celé odpoledne bylo příjemné, navigace nás vedla krásnou cestou. Skutečně jsem nezadávala, že chceme jet lesní cestou. Bohužel, pokud jsme nechtěli sjet z vyjeté cesty, tak prostě nebylo kde se otočit a vrátit. Ale byl tam krásný čerstvý vzduch (který jsme, doufám, pomalou jízdou moc neznečistili), díky pomalé jízdě se dalo fotit "na Japonce" (to si člověk otevře okénko a fotí za jízdy, aby se nezdržoval vystupováním). Nicméně na místo určení jsme dojeli. A ty výhledy!
Celé odpoledne bylo příjemné, navigace nás vedla krásnou cestou. Skutečně jsem nezadávala, že chceme jet lesní cestou. Bohužel, pokud jsme nechtěli sjet z vyjeté cesty, tak prostě nebylo kde se otočit a vrátit. Ale byl tam krásný čerstvý vzduch (který jsme, doufám, pomalou jízdou moc neznečistili), díky pomalé jízdě se dalo fotit "na Japonce" (to si člověk otevře okénko a fotí za jízdy, aby se nezdržoval vystupováním). Nicméně na místo určení jsme dojeli. A ty výhledy!
středa 22. července 2020
To prostě musím
zaznamenat.
Zpráva z včerejšího e-tisku :
" Na večírku v pražském klubu se nakazilo šest desítek lidí...nemocní měli společný kontakt v klubu...dalších 120 lidí skončilo v karanténě...původcem nákazy ...se jednalo o mladou dívku, se kterou fotbalisté přišli do kontaktu"
Komentář mého miláčka: "Jo jo, dřív se do bordelu chodilo pro kapavku, teď pro kovida"
Později se ukázalo, že klub se jmenoval Techtle Mechtle.
Zpráva z včerejšího e-tisku :
" Na večírku v pražském klubu se nakazilo šest desítek lidí...nemocní měli společný kontakt v klubu...dalších 120 lidí skončilo v karanténě...původcem nákazy ...se jednalo o mladou dívku, se kterou fotbalisté přišli do kontaktu"
Později se ukázalo, že klub se jmenoval Techtle Mechtle.
úterý 21. července 2020
Ženské domovy
Byly postaveny v Praze na Smíchově v roce 1933 jako příklad řešení bytové situace mladých, svobodných, zaměstnaných žen. V roce 2002 byla budova zrekonstruována . Podle mě je to úžasná stavba.
pondělí 20. července 2020
Portrét
Portrétní fotografie - podle tetičky WIKI- je zachycení podoby jedné nebo více osob na fotografii, ve které převládá tvář a její výraz. Cílem je, aby fotografie zobrazila podobu, osobitost nebo náladu portrétovaného.
Vcelku jasné. Ale co dělat, když "fotograf" nemá model - tedy člověka, který by souhlasil se zveřejněním fota? Potom zbývá zvíře. Doma mazlíčka nemáme, sklo v akvárku není dostatečně čisté a dnes ho rozhodně mýt nebudu...tak jdeme tedy na zahradu
Téma 12: Portrét
Neznám motýly dostatečně, ale asi je to Perleťovec...podle obrázků. Celou dobu sosal .
neděle 19. července 2020
Téma 10
Téma 10: Vzpomínka z dětství
Vzpomínky z dětství mám spojené spíš opravdu se vzpomínkami-myšlenkami, dlouho jsem přemýšlela, jak je zhmotnit, abych je mohla vyfotit. Ráno jsem uklízela do skříňky skleničky od vína a všimla si několika předmětů, které tam mám uložené.
Moje rodina pochází ze severní Moravy. Maminka žije dodnes v domě, do kterého se nastěhovala se svými rodiči někdy po válce. Dům má tvar písmene L. A v tom průsečíku dvou dlouhých stran byla vždycky možnost na jedné straně vběhnout do domu a na druhé straně vyběhnout verandou ven. Toho jsme využívaly se sestrou hlavně na velikonoce - při pomlázce, protože koledníci si netroufli domem proběhnout.
V jedné místnosti v tom rohu bydlela "Stará Bába" - maminka mého dědy. A ve verandě měla "skleník". Dnes by se asi řeklo vitrínu. Kam zmizela nevím, ale mám z ní pár hrnečků a dvě sošky. Panáčka a Panenku (porculánovou). Nepatřilo to Staré bábě, ale mladé Babičce - která to dostala od "tetek z Červené Vody". A myslím, že ani není všechno ze stejného období. Když vezmu, že se babička narodila v roce 1916, musely její tety někdy koncem 19. století. A když se já na to všechno podívám, tak si vzpomenu na celou tuto rodinnou větev. A jak nás Bába napomínala, abychom se tam nehonily, abychom skleník a poklady v něm nerozbily.....
Ano, já vím, jeden hrneček bez ucha, druhý otlučený, ty s kytičkami nemají talířky, panáček je slepovaný, ale...vidíte ty růžové tvářičky Panenky?
No a tady jsem já s Babičkou a Dědou asi v roce 1961.
Vzpomínky z dětství mám spojené spíš opravdu se vzpomínkami-myšlenkami, dlouho jsem přemýšlela, jak je zhmotnit, abych je mohla vyfotit. Ráno jsem uklízela do skříňky skleničky od vína a všimla si několika předmětů, které tam mám uložené.
Moje rodina pochází ze severní Moravy. Maminka žije dodnes v domě, do kterého se nastěhovala se svými rodiči někdy po válce. Dům má tvar písmene L. A v tom průsečíku dvou dlouhých stran byla vždycky možnost na jedné straně vběhnout do domu a na druhé straně vyběhnout verandou ven. Toho jsme využívaly se sestrou hlavně na velikonoce - při pomlázce, protože koledníci si netroufli domem proběhnout.
V jedné místnosti v tom rohu bydlela "Stará Bába" - maminka mého dědy. A ve verandě měla "skleník". Dnes by se asi řeklo vitrínu. Kam zmizela nevím, ale mám z ní pár hrnečků a dvě sošky. Panáčka a Panenku (porculánovou). Nepatřilo to Staré bábě, ale mladé Babičce - která to dostala od "tetek z Červené Vody". A myslím, že ani není všechno ze stejného období. Když vezmu, že se babička narodila v roce 1916, musely její tety někdy koncem 19. století. A když se já na to všechno podívám, tak si vzpomenu na celou tuto rodinnou větev. A jak nás Bába napomínala, abychom se tam nehonily, abychom skleník a poklady v něm nerozbily.....
Ano, já vím, jeden hrneček bez ucha, druhý otlučený, ty s kytičkami nemají talířky, panáček je slepovaný, ale...vidíte ty růžové tvářičky Panenky?
No a tady jsem já s Babičkou a Dědou asi v roce 1961.
sobota 18. července 2020
Další bouřka
Takže žádný západ slunce. Ale zase jsem měla čas stáhnout fotky z včerejšího večera.
Procházka po Smetanově nábřeží z koncertu. Tam se asi člověk nemůže koukat jinam než na Hrad a na Karlův most. Na Karlově mostě už dost turistů - kupodivu nejvíc bylo slyšet polštinu.
A na pár místech bylo cítit marjánu. Je to zajímavé, jak mi smrdí cigarety, tak mi nevadí doutníky a vyloženě mi voní marjána 😌.
Procházka po Smetanově nábřeží z koncertu. Tam se asi člověk nemůže koukat jinam než na Hrad a na Karlův most. Na Karlově mostě už dost turistů - kupodivu nejvíc bylo slyšet polštinu.
A na pár místech bylo cítit marjánu. Je to zajímavé, jak mi smrdí cigarety, tak mi nevadí doutníky a vyloženě mi voní marjána 😌.
A protože jsme dnes byli celý den na návštěvě, použiju do fotovýzvy pár dnů staré fotografie. Než vznikly musela jsem si nastudovat, co to je Bokeh. A koho by napadlo, že to je vlastně rozmazané pozadí. A už vůbec jsem netušila, že tuto funkci můžu použít v nastavení fotoaparátu. Takže na první fotografii je Echinacea focená na mobil, na druhé zvonek focený fotoaparátem. Bez funkce rozmazání pozadí, protože tuto funkci jsem objevila později. Až budu mít chvilku, musím to vyzkoušet.
Téma 9. Bokeh
Změna plánu
Ve čtvrtek jsem dostala vstupenky na koncert OLYMPICu, tak jsme dnes vyrazili na Střelecký ostrov za kulturou. Cesta byla divoká, přes dobrou předpověď počasí jsem zmokli a v Kobylisích se propadla silnice, takže tramvaje jezdily oklikou a málem jsme přišli pozdě. Naštěstí kapela taky, tak jsme o nic nepřišli. Byl to koncert "na stojáka", s klobásou a báječnou atmosférou. Místo západu slunce - světla reflektorů.
Po koncertě jsme se prošli po nábřeží, kolem Karlova mostu, udělali několik kýčovitých fotek Pražského hradu, Vltavy, Petřína, sebe. A žádnou fotku sem nedám, protože už jsem zase v novém bloggeru fotky mám v mobilu a nejde mi je sem vložit 😡
čtvrtek 16. července 2020
Konečně
Jsem vysoká a štíhlá. Vždycky jsem si říkala, že v druhém životě budu mít dlouhé štíhlé nohy a dlouhé blond vlasy. Dnes ráno cestou do práce to vypadalo, že už se mi to splnilo. No, ve skutečnosti mi jen povyrostly vlasy, protože jsem od února nebyla na ostřihání. Podlehla jsem přání rodiny "nestříhej se, ať vidíme, jak vypadáš s delším hárem". Navíc mi během koronakrize odešla holička na mateřskou.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)