Krabičky na tajnosti

mi připomíná polštářek, který jsem začala šít  o dovolené. Základní  kosočtverce jsem šila ručně, ty jsem potom sešívala na stroji.

Protože jsem ho dala kamarádce, chystám se na další. 

Maďarsko? Maďarsko!

Čtyři  dny na severovýchodě Velké uherské nížiny. Jak se tam fotí? Blbě... říkám si : to je prostor, nádhera. Ale fotky nic neříkající. Zkusili jsme to z "vyhlídkové věže" - zde  přímo určené k pozorování ptactva. 

 

Základnu jsme měli ve městečku Tiszafüred přímo u jezera Tisza (na řece Tisza) . Jezero bylo uměle vytvořeno v 70. Letech minulého století. Tím, že je v nížině je mělké, plné ostrůvků, leknínů, komárů...Poprvé jsme měli na hotelu sítě v oknech (tedy v Evropě). Kolem celého jezera je protipovodňová hráz asi 3 metry vysoká. Na ní asfalt a cyklostezka. Ráno v 7 úplně prázdná. Proč jsem ji vlastně nevyfotila? Na celé přehradě je jen několik míst, kde se dá koupat, jinak tam místní jen rybaří ( celé rodiny)

 

No a k dovolené patří i křížovky a šití a meloun

   

A toto už je na hrázi přehrady u města Kisköre Vysoká je asi 15 m, s plavební komorou a mini elektrárnou

Ty lodě nekotví u louky ale u vody- zarostlé nějakými vodními rostlinami

Kousek od hráze je upravený "potok" mezi přehradou a řekou tak, aby v něm mohly migrovat ryby

  

Další jezero. Tentokrát na severo-západě u města Tata. Krásné, označováno jako malé, prý ráj rybářů. U Taty je ještě další - velké- ale to jsme našli až večer. Budeme se tam muset ještě jednou podívat, město působilo moc příjemně.