Po raz pierwszy turistą w Krakowie
Ponad trzy lata zamieszkaliśmy w Krakowie, ale dopiero teraz
– podczas ostatniej wizity – nie mieliśmy żadnych obowiąków. Tylko spacerki,
zwiedzanie zabytków, ulubionych miejsc, spotkanie się z przyjaciólmi.
V pátek jsme si vyřídíli nezbytné záležitosti (nákup žurku, švestek v čokoládě, místní kosmetiky, návštěvu oblíbené tržnice, oběd v místní "jídelně", návštěvu galerie
Bronislava Chromého (našeho oblébeného sochaře a malíře) - která byla bohužel zavřená.
V sobotu jsme se před snídaní prošli po další tržnici, podél řeky a koupili výborné čerstvé pečivo v malé pekárně na tržnici,a potom během dne prochodili centrum města a koukali, co se za těch skoro 10 roků změnilo. No, v centru přibylo lidí - hlavně turistů, restaurací, naše oblíbené knihkupectví - Empik- bylo vystěhováno a nahradilo ho nějaké oblečení, v "Bunkru" - kavárně u jedné z galerií- se kouří (ačkoliv tam se kouřilo možná vždycky, jen my jsme to už teď nečekali) , v Pijalni czekolady předělali interiér - podle nás ke škodě atmosféry. Dřív byly u různých stolů různá křesíkla a židle. Ovšem kvalita "pitné čokolády" se naštěstí nezhoršila.
V kostele Nejsvětější Panny Marie nás zaujala tato kompozice obrazů.
V Aparthotelu, kde má každý pokoj výhled na Wawel, nás čekalo toto překvapení - prý jsme si vybrali pokoj, kde se spí na rozkládacím sofa. Ovšem výhled na Wawel byl opravdu skvostný a na každém pokoji - I na chodbě . I když jenom na fotografiích
No a už Wawel
S výhledem na řeku
Fotografie krásných dveří sbírá kamarád. Když jsme od nich odcházeli, tak se tam vrhly nějaké turistky a fotily se u nich. Asi když nás viděly, tak si myslely, že to je nějaká vzácnost
Veřejná knihovna
Kostel Petra a Pavla
V tomto kostelíčku jsme byli poprve
Upravené zahrádky u restaurací
Rynek
Vliv turismu na Malém Náměstí
Večer šel manžel na setkání s bývalými kolegy a já jsem studovala zakoupené časopisy. V neděli jsme brzy ráno odjížděli.