En Provence

Kolem vánoc jsem viděla na stránkách  Věrky odkaz na mystery šití s Bonnie Hunter. Vůbec jsem nevěděla, o co se jedná. Tedy že MYSTERY je tajemství jo, ale v šití? Takže jsem pátrala na netu a leccos se dozvěděla. A rozhodla jsem se, že vyzkouším, co dovedu.

Přitáhla jsem dceru k počítači, aby mi přeložila, co já nesvedu.

Ve skříni s poklady jsem našla látky v doporučené barevnosti. Mám ráda obecně středomoří a všechny barvy, které Bonnie vybrala si umím představit kdekoliv na jihu. Navíc bych si sama nikdy netroufla takové barvy vybrat a nakombinovat.

Naplánovala jsem si, že místo 1 velké deky ušiju 2 normální a dostane je synovec jako svatební dar.

Mezi vánocemi a Novým rokem jsem začala šít. Přesně podle návodu. Jenže jsem si nevyzkoušela, jak mám širokou patku. Když mě napadlo přeměřit si výsledné čtverečky, tak jsem zjistila, že je mám menší. Stejně tak V. A tady jsem udělala chybu. Místo abych použila vše menší, tak jsem začala zvětšovat. Ale asi v blbém poměru. Prostě jsem se do toho zamotala. Když dala Bonnie vzor bloku, začala jsem sešívat. Něco mi pasuje pěkně, něco přešívám no a s těmi V jsem se smířila - jsou přírodní - ne sice úplně každé jiné, ale  variabilita tam prostě je :-(.

Z těch malých částí (protože je zvětšit nedovedu) jsem ušila top na polštář. A určitě bude ještě jeden. Jestli budou deky 2 nebo jen jedna ještě nevím, ale určitě je nedostane synovec - nechám si ji pro sebe. Jednak mají psa a já tuším, že by deku mohl používat spíš mazlíček než majitelé, jednak se mi moc líbí. A už se těším na léto. Ještě bude chvíli trvat, než deku dokončím, ale pak se pochlubím. Nevím jestli krásou deky a pečlivostí práce, ale určitě svojí trpělivostí. Mám pocit, že ty dílky jsou opravdu prťavé.

 

PS. Na stánkách Bonnie už se návod nedá najít, ale píše o svojí cestě do Thajska a Číny. Jestli se tam inspiruje barvami na další deku, tak už se těším.